Povinnost čištění odpadních vod řeší „Zákon o vodách“. Nejprve ji podle počtu obyvatel měla velká města, pak ta menší, poté městečka, obce a nyní došlo na vesničky. Libice má vyřešeno, vybudovala čistírnu odpadních vod, ale co občané v místních částech? Na ty se poněkud zapomnělo. Budovat v našich místních částech centrální čistírnu jako v Libici je ekonomicky i technicky nereálné. Co s tím? Stejný problém před několika lety řešila a úspěšně vyřešila malebná obec Starkoč nedaleko Čáslavi. Byla jednou z prvních obcí, která zareagovala na výzvu Ministerstva životního prostředí, požádala o dotaci, byla úspěšná, a tak jako jedna z prvních vybudovala soustavu DČOV.
Jak jim po více než pěti letech slouží a jak jsou s nimi spokojeni jsme se vydali do Starkoče osobně zjistit. Přijetí pana starosty bylo velmi milé a přátelské a jeho ochota podělit se o své znalosti a zkušenosti obrovská, přestože jsme zdaleka nebyli první, kdo se zajímal. Pan starosta si čistírny a jejich chod pochvaluje. Čistírny nezapáchají, na pozemku docela dobře vypadají, jejich provoz není ekonomicky náročný a velkým přínosem je to, že se přečištěná (tzv. šedá) voda dá dále využít např. na zalévání trávníku, stromů nebo okrasné zahrádky. Hned na úřadě jsme viděli monitorovací program DČOV, který shromažďuje informace o aktuálním stavu každé zapojené čistírny. Pak nás pan starosta zavedl přímo k jedné z nich a popsal fungování. Pan starosta nabízí své zkušenosti a pomoc všem, kdo projeví zájem, a dokonce pořádá i semináře a besedy. Zajistit finanční prostředky na DČOV bude jedním z úkolů budoucího zastupitelstva. Ministerstvo životního prostředí má stále finanční prostředky k dispozici. Ty si rozhodně pro naše místní části nenecháme ujít. Ušetříme tak obyvatelům desítky tisíc, které by jinak museli vydat z vlastní kapsy.